Projekt obnovení sadu – Štěpnice u zámku v Lipové

Zahrada vždy znamenala ohrazený prostor, kde majitel pozemku prezentoval svoje představy o využití pozemků stejně tak jako svůj vztah k přírodě a případně využití jejího potenciálu. Kolem zámku v Lipové u Šluknova se rozkládá ne příliš rozlehlý zámecký park, který je památkově chráněn a který současný majitel, spolek Via Tempora Nova, s podporou dotace z Ministerstva pro životní prostředí a dotačních prostředků EU, znovu navrací k jeho původnímu účelu. K zámeckému hospodářství vždy patřila rovněž užitková zahrada, skleníky a oranžerie, kde se pěstovaly jak plodiny ryze užitkové, tak květiny a okrasné rostliny. Nedílnou součástí takovéto zahrady byla i štěpnice, tedy sad, kde se pěstovaly ovocné stromy.

Ve druhé etapě revitalizace zeleně kolem zámku v Lipové chce majitel obnovit tuto tradici a na pozemcích přináležejících k zámku zakládá ovocnou štěpnici, která bude plnit jak funkci ryze užitkovou tak okrasnou, ale i výchovnou, společenskovzdělávací stejně tak jako i funkci zachování genetického vzorku původních ovocných stromů, které se v této lokalitě pěstovaly před více jak sto lety.

Již v první etapě rekonstrukce parku došlo k výsadbě některých ovocných stromů, které specifickým způsobem doplňují habrové bludiště, koncipované na sever od zámku, na pozemku, který je mírně svažitý, chráněn od severu vyvýšeninou a otevřen k jihu, shlížejíc se přitom v poklidné hladině zámeckého rybníka. Tuto výsadbu pak realizovaný nový projekt rozšiřuje o druhově poměrně pestrou výsadbu ovocných stromů. Obnova sadu byla uskutečněna v rámci celorepublikového procesu obnovy výsadby listnatých stromů, přičemž si vlastník je plně vědom významu výsadby ovocné štěpnice a to včetně výsadby starých ovocných druhů a zachování tak jejich přirozeného původního genofondu, přičemž si je vědom (a tento stav chce svým malým příspěvkem napravit) že věková struktura ovocných sadů v ČR je nejhorší ze všech trvalých struktur. Přitom skladba nově vysazených ovocných stromů počítá nejen s výsadbou starých odrůd ale i s výsadb ou odrůd, které se pěstovaly na našem území ve druhé polovině dvacátého století a i s výsadbou zcela nových odrůd, zejména jabloní, kterým se v regionu kolem Lipové vždy dařilo. Ačkoliv plocha výsadby je prostorově omezená na cca 0,7 ha, dojde k výsadbě zhruba 200 ks ovocných stromů. Tento počet není pochopitelně nijak ohromující, ale pro výsadbu sadu není prioritou ekonomický zisk, ale především hodnoty společenskovzdělávací stejně jako relaxačně oddychové a další. Ekonomika tedy není v tomto projektu určující prioritou.

Důležitou se nám bude jevit budoucí spolupráce se specializovanými šlechtitelskými stanicemi, kde bychom nechtěli ustrnout jen na stupni spolupráce při zakládání sadu, ale i na jeho postupném dalším budování a zkvalitňování tak, aby přinášel především poučení budoucím generacím a stal se přirozeným živoucím organismem, logicky doplňujícím okolní zámecký park. Skladba odrůd ovocných stromů bude vycházet z premisy představení pěstebního vývoje jednotlivých odrůd v daném mikroregionu a rovněž také s ohledem na místní specifické klimatické podmínky. Bude se tedy jednat o ořešáky, jabloně, švestky, třešně, višně (příp. další odrůdy) odrůd, které se v dané lokalitě pěstovaly od 18. století do konce 20. století. Je nutné připomenout, že v dané lokalitě existoval zpracovatelský průmysl, který dodnes funguje i v přilehlých saských obcích (Sohland). Zámecká štěpnice by v budoucnu měla dodávat čerstvé ovoce místním komunitám, přičemž ekonomika projektu není určujícím faktorem. Prioritním úkolem tohoto sadu bude funkce estetická a rekreačně odpočivná. Z ekonomického hlediska nepřichází vzhledem k malé rozloze sadu v úvahu intenzivní sadovnické využití, neboť jako malý dodavatel nebudeme nikdy vhodným partnerem pro větší odběratele (obchodní řetězce) z důvodu nedostatečného množství, sortimentu, obalové techniky i možnosti rovnoměrně pokrýt poptávku. Vzhledem k tomuto se sklizeň bude využívat jako výchozí produkt pro místní zpracování a výrobu specifických regionálních produktů za využití specificky místní sezonní pracovní síly.