Zámek v Lipové je jednou z nejohroženějších kulturních památek české republiky.  Tento unikátní zámek byl poprvé odsouzen k zániku již v osmdesátých letech minulého století. Tehdy unikl demolici jen o vlásek. Sám zámek ještě dnes zachráněn není, ale již nyní zde můžete navštívit  barokní zámecký park a zahradu. Ty se již zachránit podařilo, i když i zde nás čeká ještě mnoho práce. Záchranu areálu se daří realizovat také díky Vám, občanům této  země, jimž není cizí pomoc záchraně a obnově našeho národního kulturního dědictví.

  PŘISPĚJTE PROSÍM NA ZÁCHRANU ZÁMKU 

ÚČET 430430430/0600 MONETA MONEY BANK

 

Hlasujte pro nás také na webu Má vlast - Cestami proměn (č. 35)

Historie parku

Ideový návrh rekonstrukce

Ideový návrh rekonstrukce parteru barokní francouzské zahrady vychází ze studia obdobných zámeckých zahrad ve středoevropském regionu, které vznikaly postupně v době, kdy byl založen i zámecký park v Lipové (Hainspach), tzn. kolem let 1730 – 1750. Základem studia se tedy staly zámecké parky v Würtzburgu, Schleissheimu, Schönbornu, Weissensteinu v Pommersfeldenu, Augustusburgu v Brühlu, Clemenswertu v Sögelu, ve Weikersheimu  a  dalších. Ve studii jsme vycházeli ze studia zámeckých parků a zahrad v širších souvislostech, akceptujících vývoj zahradní architektury v evropském kulturním prostoru jako takovém. Akceptace se týká motivicky řešení zámeckých parků v Chateau de Vaux-le-Vicomte, velké zahrady v Herrenhausenu, ale i dalších parcích v Anglii, Francii, Belgii či Nizozemí. 

Poměrně důležitým východiskem naší studie se staly i zámecké parky české, kupříkladu řešení parteru zámecké zahrady na nedalekém zámku v Zákupech u České Lípy či autentická dílčí řešení zámeckých zahrad v Praze, Českém Krumlově, Kroměříži a dalších.

Vycházeje z těchto autentických inspiračních zdrojů, které jsme z velké části studovali nejen v odborné literatuře ale především v reálu na místech samých, jsme přistoupili k návrhu ideového řešení zámecké zahrady na zámku v Lipové. Tak jako většina barokních zahrad francouzského typu, i zámecký park v Lipové byl založen na přísné symetrii, kterou ještě dnes můžeme vystopovat ze základního zaměření parteru, jehož základní osu tvoří pohled ze zámeckého čestného dvora směrem východním, v jehož středu leží zachovaná barokní vodní nádrž (kašna). Ta se nachází v centru parteru a stala se určujícím prvkem pro novodobé řešení tohoto prostoru. Ten je pojednán jako park, tzn. prostor se sadovnickou úpravou, kterou lze zařadit mezi geometrické styly. Úprava je založena na geometrické symetrii (jen dvakráte narušenou dosud zachovanými vzrostlými stromy). Úprava parkové plochy je pokračováním architektury hlavní stavby zámku. Úprava zahradního parteru není tak nákladná ani okázalá, jak to běžně vídáme na výše zmíněných zámeckých parcích, především proto, že ani vlastní stavba zámku nepatří mezi největší zámecké objekty evropského formátu. 

Parter zámecké zahrady v červenci 2012 po odstranění náletových dřevin a založení trávníku

Úprava zámeckého parku jako barokní zámecké zahrady tedy vychází ze zachovaných proporcí parteru, jejímž logickým středem je barokní kašna. Tuto kašnu navrhujeme doplnit o sochařskou výzdobu, která ji původně jistě zdobila. Další sochu pak navrhujeme umístit do osy zahrady na její druhý konec, nacházející se na začátku tzv. anglického zámeckého parku, který bude volně navazovat na barokní zahradní parter. Menší sochy mohou být následně umístěny po stranách parteru, především pak v části u opěrné jižní zdi. Tento návrh na doplnění parku zahradními plastikami však nepovažujeme za zásadní či nezbytně nutný. 

Za zásadní považujeme symetrické uspořádání zatravněných ploch, které se rytmicky střídají s přístupovými cestičkami, které se paprskovitě rozbíhají od kašny, aby  další prostor parteru traktovaly pravidelně v pravoúhlých obrazcích. Zahradní cesty budou od travní plochy odděleny lištami, které zabrání pronikání travního porostu do jádra cest, které budou budovány ze štěrkopísku s povrchovou úpravou z bílého říčního písku. Travnaté plochy budou od cest odděleny mimo jiné buxusovými pravidelně stříhanými plůtky, prokládanými kuželovitě stříhanými habry (velikosti od cca 120 cm až do cca 250cm). Uprostřed travnatých ploch doporučujeme vysadit kruhově řešené květinové vzory z letniček, doplněných růžemi, které by měly lemovat i kašnu a hlavní opěrnou zeď, která odděluje zámeckou zahradu od stavby zámku. Lze použít také pravidelně rozmístěné ozdobně stříhané keře a výsadbu letniček a růží na kruhových vyvýšených záhonech. Jednotlivé plochy, které vzniknou oddělenými travnatými plochami, by měly být individuálně řešeny výsadbou atraktivních a vzácných rostlin, případně použitím drobných plastik či zahradních nádob, které budou vytvářet jednotlivé dekorativní prvky parteru.

Tento druh zahrady je sice náročný na pravidelnou údržbu a může působit poměrně uměle, nicméně dobře upravený francouzský park  oslní škálou vyladěných barev pomocí inteligentně volených letniček i trvalek a nenásilných, ale pravidelných ornamentů. Většinu takových parků najdeme u významných zámeckých budov po celé Evropě.

Mimo trvalý travní porost, letničky a růže navrhujeme použít k výsadbě následující dřeviny: Ptačí zob (Ligustrum ovalifolium) Tis (Taxus baccata), (Taxus media) či Krušpánek (Buxus sempervirens) a další pro tento druh zahrad specifické rostliny: Agáve, Palma, Begónie, Pelargónie, Senecio Netřesk, Zelenec (Chlorophytum), Dosna (Canna), afrikán (Tagetes) a jiné.

Letničkový záhon, který by se mohl uplatnit i v našem návrhu řešení parteru barokní zahrady

Typickou stavbou barokních zahrad byly altány a pergoly a i naše ideová koncepce s jejich výstavbou počítá, především pak ve východní dolní části zámeckého parku, který přechází ve volně koncipovaný krajinářský celek anglického parku. V tomto místě byl odkryt základ obdobné stavby při odklízecích pracích a při likvidaci černé skládky v prostoru vstupu do parku v jeho východní části. Velký zámecký altán bude stát rovněž před hlavním zámeckým průčelím, obráceným k zámeckému rybníku na místě, kde byl v době pobytu československé armády necitlivě uprostřed památkově chráněného parku umístěn betonový vodojem, s jehož likvidací náš návrh revitalizace zámeckého parku rovněž pochopitelně počítá.  

Jižní část zámeckého parku, která byla v minulosti používána jako užitková zahrada a louka,  bude podle našeho rámcového návrhu přeměněna na anglický park, využívající drobné vodní plochy navazující na potok, protékající po hraně pozemků, náležejících dnes k zámku. V současné době je celá tato plocha zcela pohlcena náletovými dřevinami v takovém rozsahu, že znemožňuje jakýkoliv přístup do tohoto prostoru, ačkoliv ten se nachází vlastně uprostřed obce. V této části počítáme nikoliv s jejím uvedením do stavu, v jakém byl zachycen na dobových fotografiích z počátku minulého století (tedy louka či pole), ale se zakomponováním a následným logickým i ideovým připojením k zámeckému parku, který bude takto rozšířen zhruba o značnou část své dosavadní plochy. Vznikne tak přirozená enkláva, která bude spojovat jádro obce se zámkem a to v duchu přirozeného anglického parku s využitím současných motivických pohledů na možné řešení takovéhoto prostoru.  

Východní část parku po odstranění černé skládky v srpnu 2012

Tento prostor bude přirozeně rozdělen na dvě části dnes existující odtokovou strouhou ze zámeckého rybníka, která ústí do Liščího potoka, který uzavírá i limituje prostor zámeckého parku směrem východním, tzn. směrem k centru obce. Instalace vodních prvků jsou v barokních zámeckých zahradách využívány, aby dodaly zahradě na bohatosti. Voda napodobuje křišťálové lustry, nádrže hrají roli zrcadel a ve svém celku tak vodní plochy spojí motivicky barokní francouzskou zahradu s jejím pokračováním v duchu dobových módních zahrad anglických. Nové parkové plochy tak budou logicky navazovat na současné pozůstatky anglického parku, který uzavírá na východní straně barokní francouzskou zahradu. Takto bude anglický park rozšířen na více jak dvojnásobnou plochu, která bude logicky svým charakterem uzavírat zámecký park na svažitém pozemku jižně od budovy zámku. Součástí této části parku by v budoucnosti mohly být i zámecké skleníky, případně oranžerie s tropickými rostlinami, které se zde původně nacházely a jejichž zbytky jsou dodnes patrné pod hrází rybníka.

Ke stažení

Kam dál?

  • Další fotografie zahrady naleznete v galerii